Bar

Pět metrů borového dřeva spojuje, konejší i rozděluje Jiný svět za třiceti centimetry – sjednocený, tichý, v míru. Skotsko vedle Běloruska pláže hned za Havanou s pobaveným úsměvem do mě lijí svůj obsah

Polom

Veselý zpěv rychlého pěvce proniká do morku kostí silný, že odfoukne sny Žene se horami – hučení, praskot nevidíš však to divoké stádo Čím to, že smrt stromů jediná tak krásně voní

Ježek

Slyšíš, když ostatní neslyší Cítíš, když ostatní necítí Mluvíš, když ostatní chtěli by Tento stav se ti nelíbí Snažíš se proto ze všech sil Abys tu bolest udusil

Pitrýzovi

Zdravím tě, příteli z hospod i planiny Tvůj hlas zvedá hladiny řek A tvé prsty – kdo by to řek’ laskají struny i tóniny

Jiřímu

Do zpěvu ovcí a štěkotu psa vklíní se dětský smích. Podrážky toulavých bot přibity na dveřích. Nad nimi cinká – větru navzdory – podkova. Konečně, příteli, našel jsi! Našel jsi své štěstí domova.

Zipovi

Obklopen starými runami hledí do tmy. Kolem něj sviští čas luků a bizonů. Nádech. A pak kusem ohořelého dřeva zazpívá na lebku Hamleta.

Jozef

Za hranicí slov na pokraji významu spřádá sítě nečekaného poznání. Moudrost věků stočená do klubíčka Dr. Jekyll hádá se s Hydem o sklenku vína.